EGYPT - Leden 2007 - Sharm El Sheik

31 Led 2007

Jako čerstvý absolvent OWD, jsem celý  „nažhavený“  odcestoval na jednu z nejznámějších lokalit Rudého moře.

Nutno podotknout, že vzhledem k tomu ,  že jsem kurz dokončil uprostřed října (teplota vody 6°C), tak jsem se na teplou  vodu Rudého moře docela těšil.

Termín zájezdu jsem nikterak neřešil.

Nakonec  se nejvhodnějším termínem stal  5.leden.

Při výběru lokality a termínu jsme celou záležitost nechali na cestovní agentuře, která se své úlohy zhostila opravdu se ctí.

Dokladem serióznosti agentury je i příhoda, kterou jsme zažili v den nákupu zájezdu.Pobyt v hotelu a celou dovolenou jsme řešili systémem “ last minute“ a tak jsme vlastně prováděli platbu až na poslední chvíli vzhledem ke klesající ceně.

Po úhradě celkové částky za zájezd jsme odcházeli z agentury s dobrým pocitem. Nebyli jsme však z kanceláře ani 10 min, když mě v kapse zazvonil telefon.

„Pane Sacký momentálně jsem dostala na počítač další slevu vašeho zájezdu. Je to ještě o 1.000,- Kč na osobu levnější.Vraťte se!Ještě TO předěláme.“

No uznejte, to byla výzva. Odletěli jsme tedy do Egypta za víc než solidní cenu.

Letenky přišly poštou 2 dny před odletem. Až teprve nyní jsem se dozvěděl,  že jedeme s Čedokem.

Nepřipomínal bych to, kdyby to nebylo potřeba.

Společně s námi ve stejném termínu a dokonce i do stejného hotelu letěli zástupci i jiných CK.A tady bylo vidět onen rozdíl přístupu jednotlivých delegátů. Zatím co o našem delegátu jsme prakticky nevěděli(mimo tel.čísla, které nám na první schůzce sdělil), ostatní rekreanti byli se svým delegátem v denním kontaktu.

Pravdou je, že informační schůzka s prodejem zájezdů proběhla hned druhý den.

Na ní jsem si také ihned zakoupil balíček 6ti ponorů.

Ze zkušenostmi  „lomového“ potápěče jsem se dostavil na daný termín a místo včas.

Potápěčské centrum ve „Starém Sharmu“  bylo mojí dočasnou domovskou základnou.

Po předložení certifikace a nafasování potřebného jsme vyrazili do přístavu.

Nutno podotknout, že jsem byl přidělen spolu s dalšími Čechy k sympatickému Slováku Johnovi.

Mumraj jako na Václaváku!

 Asi  50 lodí se hlásí o své zákazníky.

Snad jsem si to jméno zapamatoval správně.

Přelézám postupně z lodě na loď, zdravím se s posádkami a sleduji jména na zádích.

Až ta poslední v řadě je moje!

 Jo!

Mám tu svoje věci!

Vyplouváme a spolu s námi všechny lodě. Naštěstí ne stejným směrem.

Již samotná cesta k prvnímu zanoření byla pro mne „prubířským kamenem“.

Moře bylo dost houpavé a to na mě moc není.

Ustál jsem to, i když jsem TO měl  místama až v krku.

První ponor v moři a ještě k tomu driftovej.

Nicméně lokalita Jackfish Alley byla moc pěkná.

Po 29 minutách jsme se už zase houpali na hladině!

To bylo to poslední co mě „chybělo“.

Na druhej ponor už jsem nešel!

Byl jsem rád že žiju a docela jsem si blahořečil, že jsem si nezaplatil na palubě oběd.Stejně by ho konzumovali  rybičky.

Zbytek plavby jsem protrpěl vleže na palubě.

Po pěti dnech mě již otrnulo a jal jsem se dovyčerpat zaplacených 6 ponorů.

Tentokrát mě moře překvapilo svým klidem.

A hned to bylo znát na pohodě při ponoru. Tentokrát nebyl driftový, ale pouze kolem kotvící lodě. Na lokalitě Marsa Bareika.

Krásu korálů a množství rybiček jsme v max.hloubce 12m obdivovali 34 min.

Další ponory tento a následující dny  byly již velice pohodové na lokalitách, Ras Ghaslani, Near Garden, Ras Katy. Všechny kolem 40min. a 20m.

Kdo to zná ten ví o čem píši a kdo jste tam ještě nebyl – neváhejte